Archiv-NajmanRacing
Petr Najman: v celé své kráse...

Petr Najman
Narozen: 23.5.1996

Stroje:
Jawa Califormian 350ccm od roku 2014
Klasik do 250ccm kategorie U (Benelli r.v. 1970) od roku 2015
Twin (Kawasaki 650ccm) od roku 2016

Archiv-NajmanRacing
2015 Hořice: Peťan s tátou v Hořicích s jedním z nejlepších závodníků Michaelem Pearsonem.

K motosportu mě přivedl otec, když jsme od roku 2010 začali pravidelně navštěvovat 300 Zatáček Gustava Havla v Hořicích a další podniky v našem okolí. V té době jsem ještě hrál hokej za Bílé Tygry Liberec. Ani by mě nenapadlo, že za pár let budu jezdit v Hořicích a celkově celý náš „Mistrák“.

Archiv-NajmanRacing
Pan Martínek: ten za to může!

Zlom přišel v roce 2014, kdy jsem přestal hrát hokej a seznámil se s panem Martínkem na Lückendorf Bergrennen. Pan Martínek mi nabídl, pod podmínkou sehnání vybavení, že mohu za měsíc startovat na Oberlausitz Dreiecke s otcovým veteránem Jawa Californian 350ccm. Slovo dalo slovo a já už kupoval závodní kombinézu a připravoval se na mé první závody. Na poprvé to dopadlo skvěle, na rychlost jsem dojel na 2. místě. Otec i pan Martínek si všimli, že by ve mně mohl nějaký ten talent být.

Archiv-NajmanRacing
2015 Lückendorf Bergrennen: otcova Jawa Californian 350ccm

V tu chvíli začalo shánění peněz na opravdovou historickou závodní motorku. Ale sehnat motorku jako takovou byl daleko větší oříšek, než jsem čekal. Sehnal jsem Benelli 250ccm od pana Košťála, která se mi moc líbila a tak jsem pro ni v únoru 2015 vyrazil. Začalo tak zařizování licence a dalších věcí okolo, abych se mohl zúčastnit závodů pod ACCR.

Archiv-NajmanRacing
2015 Hořice: v Hořicích poprvé jako jezdec, start se blíží (je Petr nervózní? co myslíte?)

Mé první závody byly na Slováckém okruhu ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Tam jsem se umístil na 6. místě, což pro mě bylo úplně nepředstavitelné. Následně v Jičíně, Radvanicích a Hořicích jsem byl pořád okolo šestého místa. Další závody v mé první sezóně jsem odjel v Německu (Lückendorf, Jonsdorf, Zwickau). V prvním roce mého závodění jsem velké výsledky neregistroval.

Archiv-NajmanRacing
2015 Bogatynia: hezky se uculuješ Péťo, jen počkej po závodě (blátóóó!)

Na konci mé první sezóny (2015) jsem pořídil „krosku“ na trénování fyzické síly. S tou jsem se účastnil CROSS Country, kde jsem v poháru Sudet vybojoval titul vícemistra. Následovala druhá sezóna (2016) a s ní závody na silničních motorkách. Na Slováckém okruhu jsem dojel na 6. pozici s Babičkou (Benelli). V Jičíně jsem obsadil druhou příčku na pravidelnost a v Nepomuku jsem stál na stupních vítězů na pozici nejnižší. V Hořicích jsem kvůli technice nedojel. V té době se zrodila myšlenka jet další rok kategorii Twin. Našel jsem Kawasaki na inzerátu a už se pro ní jelo. Myšlenka závodit v kategorii Twin nebyla z toho, že jsem až tak dobrý, ale na veterána se shánějí hůře díly a je s ním více starostí. Twin je méně náročný na údržbu a díly. Koncem sezóny jsem stihl dosti bídně Twina postavit a odjet s ním závody v Jonsdorfu. Díky tomu jsem zjistil, že budu muset hodně trénovat. Twin je totiž úplně něco jiného oproti Klasiku. Závodem na Twinu jsem ukončil můj druhý rok závodění. Následovala velmi náročná zima a to hlavně finančně, abychom dali do závodní formy Kawasaki, která bude schopna startovat v Mistrovství České republiky v kategorii Twin.

Miloslav Knap
2017 Hradec: nešťastný pád v měřeném kole (zasažen žok #69)

Vše se v zimě povedlo a začala nám sezóna 2017 (moje třetí). Na Jarní ceně Brna se jely dva závody závod Twinů společně s 125GP. Pokud počítáme jen Twiny, tak z toho bylo 17. a 12. místo. To bylo opravdu nečekané. Musím k tomu podotknout, že jsem v Brně ještě nevěděl, jak se správně při přenosu těžiště opřít o koleno v zatáčce. Na Slováckém okruhu z toho bylo 9. místo na Twinu a 5. příčka na Babičce, byl jsem z toho upřímně nadšený! V Hořicích jsem dojel desátý. To je pro mě velký úspěch mezi zkušenou konkurencí na nejtěžším okruhu u nás. Navíc jsem za sebou nechal závodníky, kteří vyhráli ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Na Královehradeckém okruhu jsem Babičkou trefil žok při výjezdu z první zatáčky. To se bohužel povedlo v měřeném (vzorovém) kole a tím bylo po závodění na pravidelnost. Rychle jsem vstal, traťáky jsem ani k motorce nepustil a závod dojel. O týden později jsem opět vyrážel do Hradce Králové na další podnik, tentokrát rychlostní. Na závody jsem nejel s nijak velkým očekáváním. V prvním tréninku se mi povedlo zajet na Twinu pole position stejně jako v druhém, což bylo pro mě jako sen. V závodní neděli následovaly moje 1. stupně vítězů na Twinu a to hned na 1. místě! S Babičkou jsem dojel na 2. místě v závodu na rychlost.

Lucie Vídeňská
2017 Hradec: bedna, konečně až nahoře!

Týden na to následovalo Těrlicko, kde jsem byl na Twinu na osmém místě a na Klasiku 2. na rychlost. Byl to úspěch, protože to byl již čtvrtý víkend v řadě, kdy se závodilo, což je velmi vysilující ne jen závoděním, ale i přemisťováním se po ČR. Havířovský kahanec v Těrlicku je specificky rychlá a dlouhá trať a Drak (Twin) na ní nemá potřebné koně pod kapotou. V Radvanicích jsem se umístil 2. s Babičkou na pravidelnost a dařilo se mi i v tréninku Twinů. Jezdil jsem stabilně na druhé pozici. Při odpoledním trénování mi najednou mechanici ukázali, že jsem až 4., tak jsem zatáhl za plyn víc než jsem chtěl. Naneštěstí jsem zapomněl, že je za retardérem levotočivá zatáčka a už jsem se válel v bariéře. S mechaniky se nám naštěstí podařilo opravit motorku. Radvanický okruh jsem dojel na Twinu na krásné 4. pozici. Vzhledem k tomu, že to byl poslední závod „Mistráku“ Twinů, tak je z toho i těsné 4. místo v celkovém hodnocení. Na bednu mi chyběl pouze jeden bod a to je na mou první sezónu ve Twinech skvělý výsledek a za rok… za rok budu na stupních vítězů!